deluxe-cycling
katalog_elektrokola

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

eurobike2019

Test, E-bike po kanadsku , Rocky Mountain

Když chcete udělat dokonalý e-bike bez kompromisů, tak vám nezbude nic jiného, než si vyvinout i vlastní motor. Tuhle složitou cestu, za níž stálo deset let vývoje pohonu, zvolila kanadská legenda Rocky Mountain a výsledkem je bike Altitude Powerplay, jehož geometrie se v ničem neliší od bezmotorové předlohy. Motor se přizpůsobil kolu, nikoliv kolo motoru a výsledkem toho je full, po jehož osedlání jste takřka v jiné dimenzi.

Bez kompromisů

Vytvořit elektrokolo znamená počítat s parametry a uchycením motoru, což s sebou přináší většinou delší zadní stavbu a další omezení, lehce posouvající geometrii a výsledný jízdní projev mimo parametry, které konstruktéři roky vypilovávali, aby byly tam, kde jsou dnes, tedy takřka na vrcholu. V Rocky Mountain tak vzali jako předlohu své enduro Altitude a během deseti let a osmdesáti tisíc hodin vývoje přivedli na svět motor Dyname 3.0, aby měli e-bike se stejnou geometrií. Výsledkem je pohon, jenž přes systém kladek řetězem jen „lízne“ převodník na klikách, jejichž osa není součástí motoru, ale je standardně v rámu. Pohon, jenž díky elektro-mechanickému torznímu snímači vyvolává „cukatůru“ na pedálech už při jejich zatížení nohou na místě a vzájemné souznění kola a motoru za jízdy je naprosto přirozené.

Systém napínacích kladek je po odkrytování motoru jednoduchý, hlavní pastorek má matici na standardní klíč na kazetu, spodní kladka je pak součástí elektromechanického torzního snímače, reagujícího na napnutí řetězu. Tedy víc šlápnu - víc napnu řetěz - motor víc zabere a na pár zubech převodníku mi pomůže. Motor tady neotáčí klikami přes vnitřní převodovku, jak je to běžně, ale jen pohání přes pastorek řetěz, který na necelé polovině obvodu převodníku pomáhá klikám. Ty lze díky jejich pozici v Press-Fit pouzdře zvolit jakékoliv, tedy pokud se převodník vejde do prostoru kladek motoru. Na pohled složité, ale ve výsledku geniálně jednoduché, kdy odpadá riziko složité výměny ložisek na ose klik v motoru. Samotný motor pak lze snadno odkrytovat, což jsme kvůli focení provedli, a jen dodáme, že kryt s logem závodů Haven MTB Série není standardní výbavou tohoto modelu, ale jde o tuning daný sponzorskou účastí značky v těchto závodech.

Testovaný Altitude Powerplay Alloy 70 je druhou cenově nejdostupnější verzí, přičemž ty dražší pak sází na karbonový rám. Kdybychom demontovali motor, byl by vidět prázdný prostor do tvaru písmene V mezi zakončením spodní trubky a středovým pouzdrem, kam se montuje motor. Ten je tedy jakýmsi spojujícím prvkem spodní části rámu, i když nad ním je navařený v podstatě páteřní díl, který drží sedlovou a spodní trubku pohromadě. Nejmasivnější je na rámu logicky spodní trubka, do níž se baterie vkládá zespodu po demontáži motoru. A právě široký díl nad motorem ukrývá dobíjecí konektor. Před něj se ale bez problémů vejde i bidon, pro nějž je zde pár závitů. Vnitřní vedení hadic, kabeláže a bovdenů vstupuje do spodní trubky hned za hlavovou, a to skrz utěsněné gumové inzerty. Trochu překvapí „váleček“ řídicí jednotky se dvěma kabely na samostatném držáku pod představcem, ale tady prostě nebyla potřeba toto zařízení někam ukrývat. Zadní stavba spoléhá na osvědčený systém s Horst Link čepem, v tomto případě elegantně schovaným za řetězové vzpěry, jelikož šroub vstupuje do čepu z vnitřní strany od výpletu a zvenčí je přiznaný pouze gumovou krytkou. Vahadlo přepákování na tlumič ukrývá otočnou vložku Flip Chip, která je srdcem systému RIDE-­ 9™, nabízejícího po jejím přetočení a změně pozice čepu tlumiče devět nastavení výsledné geometrie kola, od položené sjezdovější přes neutrální až po více postavenou a obratnější. U testu uváděná geometrie je tedy v páté, neutrální nebo chcete-li prostřední pozici.

Odpružení Fox, teleskopka stejné značky, dvanáct pastorků s možností řadit vždy jen o jeden, široké ráfky i sedmadvacítkové pláště a spolehlivý chod sady GX, to vše pak s jednoduchým ovladačem na řídítkách, nabízejícím tři úrovně výkonu motoru, takže zbývá naladit parametry pohonu. Ty řeší vlastní aplikace, umožňující nastavit úroveň výkonu motoru v každém ze tří režimů. Přes aplikaci lze řešit mapy tras, nastavení cílové destinace a samozřejmostí je zobrazení všech údajů cyklocomputeru. Výhodou je možnost blokace pohonu přes dealerskou aplikaci, kdy jsou kolo a pohon v režimu testu a jsou schopné se po několika kilometrech zablokovat. Jakmile prodejce kolo prodá, nastaví zákazníkovi uživatelský režim a nic už nebrání plnému provozu. 

Brutalita pod kontrolou

Výrobce udává až 108Nm krouťák, při přepočtu na převody 1:1, takže zapínám stiskem prostředního tlačítka ovládacího spínače pohon a dvojice proužků se rozsvítí bíle, což znamená plnou baterii. Pokud kapacita klesne pod 75 %, rozsvítí se zeleně, pokud pod 50 %, svítí žlutě, přičemž při poklesu pod 5 % se proužky rozblikají. Zároveň však tyto proužky signalizují i zvolenou úroveň výkonu, základní zelenou, střední žlutou a nejsilnější červenou, všechny doplněné čtyřnásobným probliknutím a různě silným zavibrováním ovladače při přepnutí na jiný režim. Jelikož je baterie bez demontáže motoru nevyjímatelná, nelze si s sebou na vyjížďku vézt v batohu druhou, takže tvůrci zapracovali i na nabíječce, která dokáže akumulátor naládovat do plna za přibližně čtyři hodiny. Dojezd se pak pohybuje v závislosti na hmotnosti jezdce, profilu terénu a výkonu motoru, ale když jste rozumní, není stovka problém, jinak je kolo schopné s metrákovým jezdcem nastoupat i dva kilometry, v případě potřeby lze nabít baterii na 80 % kapacity za necelé dvě a půl hodiny.

Ovládání a orientace ve funkcích spínače chce trochu zvyku, ale za chvilku si vše osvojujeme a spolu s naším průvodcem na stejném kole vyrážíme. Už nejslabší zelený eko režim dává znatelný postrk motoru, ale bez nějakého kopance, vše je plynulé a bez zbytečně hlučného projevu. Kolo ochotně zrychluje, a přestože jde o ikselko, míra ovladatelnosti a to, jak perfektně padne do ruky 190cm jezdci, jsou až překvapivé. Optimální pozice těžiště, ideální úhel hlavy a aniž by byla cítit nějaká přílišná „endurovitost“ předku, kolo báječně vede, přitom jej ke změně směru není nutné dvakrát pobízet. Roztáčíme kliky téměř do maxima a kvitujeme 34 zubů vpředu, což se s nejmenší jedenáctkou vzadu ukazuje jako schopné i do 45 km/h z mírného kopce. Klopené zatáčky, skoky, dokonce i bunny hop nejsou problém a díky krátké zadní stavbě se na boulích přistihuji, že jsem to málem přehnal s přitažením řídítek a postavil kolo moc na zadní.

Geometrie prostě nemá žádný kompromis a pár kilogramů pohonu navíc je zde jediným rozdílem proti enduru či agresivnímu trailbiku bez motoru. Ten, jakmile přejdeme na střední a nejvýkonnější režim, okamžitě burcuje smysly a ukazuje, co všechno si lze dovolit. Do výjezdu řadíme hezky po jednom pastorku vyšší frekvenci šlapání a postavit to z klopenky směrem nahoru na zadní není problém. Zadní kolo má úžasný „odpich“ a občas se přistihnu, že jej naschvál nechávám na štěrku prohrábnout. Zatímco jindy bych na e-biku absolvoval výjezdy hlavně vsedě, tady si užívám agresivitu ze sedla a snažím se vystřelit s předkem ve vzduchu. Tohle je návykové a totéž platí pro sjezdy, kdy se nelze nechat jen tak nějak vést kolem, ale snaha klopit to agresivně a vždycky vystřelit ze zatáčky naplno je prostě nutností. Motor přitom není zbytečně agresivní, ale hraje si s optimální frekvencí šlapání, takže na těžký převod nečekejte nějaké kopnutí do pedálů, vše je sice silné až až, ale zároveň plynulé, musíte točit pedály. Jen těžko se ale stane, že by motoru došel těsně před vrcholem dech, síly má na rozdávání a dostanete se s ním všude. I přes krátkou zadní stavbu a ochotu postavit se na zadní totiž geometrie nepřeklápí tuhle sjezdovou výhodu ve výjezdový nešvar, ale stačí víc nalehnout na řídítka a kolo stoupá ochotně dál.

Ve sjezdech pak geometrie představuje neskutečnou výhodu v možnosti kdykoliv to odlepit od země přitažením řídítek na hraně. Zadní stavba přitom nejde do bezedného zdvihu, ale je přirozeně progresivní, takže ani odraz na skoku nevyžaduje moc síly. Skoro by se dalo napsat, že kolo má jen samá pozitiva a jistoty, ale samozřejmě, že silný motor umí při překročení pětadvacítkového maxima s klikami trochu cuknout. A řadit po jednom pastorku je sice praktické pro životnost pohonu, ale někdy vás to vyloženě nebaví. To jsou ale jediné drobnosti, které si na jinak neskutečně funkčním celku najdete. S tímhle kolem zkrátka chcete do nejtěžšího terénu, a to jak nahoru, tak dolů, protože on to umí v obou směrech. Tady se prostě ten dlouhý vývoj vyplatil.

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Technické specifikace:

Rám: FORM Alloy, 150 mm, RIDE-­ 9™

Vidlice: Fox 36 E-MTB, EVO, Grip, Performance, 160 mm

Tlumič: Fox Float DPS EVOL Performance

Kliky: Race Face Aeffect Cinch, 34 z.

Brzdy: Sram Guide RE, 200 mm

Řazení: Sram GX-1E, Eagle, 1x12

Přehazovačka: Sram GX Eagle

Ráfky: Race Face AR35

Náboje: Rocky Mountain / DT Swiss Hybrid 370, Boost

Pláště: Maxxis Minion DHF / Agressor, 2,5 WT

Kazeta: Sram PG1230, 11-50

Sedlo: WTB Volt Race

Sedlovka: Race FaceTurbine Dropper

Řídítka: Rocky Mountain AM

Představec: Rocky Mountain 35 AM

Motor: Dyname 3.0, 250W / 48V

Baterie: Li-ion, 632 Wh

Displej: iWoc Trio

Hmotnost: 24,45 kg

Cena: 156 000 Kč

 

 

datum: 19.08.19 - kategorie: Elektrokola (i testy)
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign