Schindler20_2019

ekola_banner

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

auth2018

Test, Dokonalý štěrkolet Niner RLT 9 RDO

Kategorie gravel nabírá na popularitě a zdá se, že ji díky vysoce univerzálnímu využití těchto kol nestihne tak rychlý konec popularity jako třeba fatbiky, které se ohřály na módním výsluní pouze dvě sezóny. Silničky do terénu nebo naopak cyklokrosky na silnici či štěrkolety. Ať už to pojmenujeme jakkoliv, gravel si své místo získává celkem právem, byť se najde řada kritiků a stejně tak vysoký počet zastánců. Vývoj zasahuje i do této kategorie, čehož jsou důkazem stále lepší konstrukce rámů, více závitů pro montáž nosiče, blatníků či bagáže nebo širší obutí. Testovaný Niner RLT 9 RDOje toho důkazem, protože nese všechny zmíněné atributy.

Ocel, hliník či karbon?

Řada RLT nabízí modely jak s ocelovým rámem, tak s hliníkovým nebo nejvýše postaveným karbonovým, jejž jsme testovali v jednom ze dvou nejlepších osazení sadou Ultegra. Je vidět, že Niner s počtem variací na téma gravel rozhodně netroškaří a uživatelům dává na výběr jak materiál rámu dle jejich preferencí, tak osazení. Základem je ovšem rám a ten je v tomto případě zcela nekompromisní, pokud přihlédneme k detailům a všem parametrům. Niner totiž tvrdí, že jim při konstrukci rámů nestačí jen spoléhat se na specifické vrstvení pleteniny podle namáhání v jednotlivých uzlech rámu, ale při konstrukci testují také přenos sil vzniklých namáháním rámu tahem řetězu či nárazy terénu a podle toho pak profilují jednotlivé trubky a místa. Každopádně výsledkem je dokonale tuhý a přitom komfortní rám, na nějž poskytují pětiletou záruku i při závodním používání.

Na pohled je jasné, že masivnější hlavová partie nebude tím, co by jakkoliv snižovalo přesné vedení směru v zatáčkách, což ještě navyšuje tuhost přední vidlice s pevnou 15mm šroubovací osou. Spodní trubka pak pokračuje v diktátu masivnějšího profilu a tuhosti, což lze potvrdit i v případě horní trubky, která ale sází už na nepatrně štíhlejší a směrem dozadu se snižující průřez. Zajímavý je ovšem profil při pohledu shora, protože uprostřed je trubka nejštíhlejší, kdežto u hlavové i sedlové trubky se výrazně rozšiřuje. Vzadu je to pak kvůli napojení sedlových vzpěr, které tak obcházejí sedlovou trubku vnějškem a kvůli co nejlepšímu tlumení mají jak tenčí průřez, tak zcela vynechaly spojovací můstek. Jejich napojení nad masivními patkami a ještě k tomu mírně za osou náboje potvrzuje co největší délku, schopnou vstřebat vysoké procento rázů od terénu. Řetězové vzpěry s patkami standardu 142x12 pak nesou Flat Mount úchyt zadní brzdy a jejich průřez už zase míří na výraznou tuhost. Tu ještě dokresluje oblast středového pouzdra, kde se spodní trubka napojuje s lehkým prohnutím, a hlavně v celé šíři středového pouzdra standardu PF30. Mimochodem kromě ložisek pro standardní či 30mm osu klik lze použít i Biocentric vložku, tedy hliníkový excentr pro nasazení klik s jednopřevodníkem a jediným pastorkem, umožňující napnutí řetězu.

Až dosud bychom kolo mohli řadit třeba do cyklokrosové kategorie, jenže se dostáváme k podstatným detailům, jasně jej odlišujícím. Na rámu to jsou závity na patkách či vnitřní straně vrchní části sedlových vzpěr, umožňující montáž blatníků či nosiče, výrobce udává nosnost závitů maximálně 25 kg. Vnitřní vedení kabeláže i hadice zadní brzdy je standardem, ale potěší snadný přístup díky odnímatelné krytce pod středovým pouzdrem. Přední vidlice pak rovněž nese závit na vnitřní straně korunky pro montáž blatníku, ale z vnější strany noh má po trojici závitů pro nosič či specifickou bagáž s maximální nosností 20 kg. Tohle jsou právě ty detaily, které z tréninkového zimáku či závodního gravelu umožní vytvořit třeba bikepackingový stroj. Pevné osy, komfortní posed, pohodlná sedlovka průměru 27,2 mm a především světlost pro pláště 40 C, ať už v osmadvacítkovém, či sedmadvacítkovém provedení, to jsou nástroje pro dlouhé hodiny v sedle, bez ohledu na kvalitu vozovky či spíše pěšiny. Komfortní sedlo, řídítka s ven vytočenými konci oblouků, diskové brzdy s maximálně 160mm kotouči a čistý chod sady Ultegra, jakou lepší společnost si pro jízdu cestou necestou přát?!

Víc cyklokros, silnice nebo bike?

Kam se přiklonit v zaškatulkování testovaného modelu, když umí od každého něco? Zásadní vliv na příslušnost ke zmíněným kategoriím má vždycky šíře plášťů, protože geometrie zasahuje do každé z nich. Na osmadvacítkách bychom pod sebou měli maratonskou silničku s trochu vyšší hmotností, ale pohodlným sportovním posedem, dobrou stabilitou a vynikající ovladatelností. Nepatrně širší a hrubší vzorek by nás pak směle povozil po cyklokrosovém okruhu a testované čtyřicítkové pláště Schwalbe s hodně jemným hustým vzorkem jsou pak jakýmsi vodítkem táhnoucím jezdce spíše na polní a lesní cesty, kde předvedou své tlumicí schopnosti. Někdy si říkáme, že přidat pár milimetrů na objemu, už je z gravelů bike z devadesátých let, kdy se vozily šíře 1,9 palce. Takto si ale stále ještě zachovává určitý švih silničky, byť v lehce otupělé míře, a je svým projevem někde přesně na pomezí.

Když jsme vyrazili na první jízdu, posed i ovladatelnost kola jezdce doslova nadchly, protože se podařilo naladit optimální sklon zad, délku rámu a výšku řídítek, ale kolo poslouchá na slovo. Torzní tuhost je zde pak v takové míře, že jsme se až obávali, zda to nebude v terénu na škodu, jenže když se rám postaví opravdu dobře, umí být tuhý a zároveň komfortní, kde je třeba. Na silnici si tedy jezdec bude užívat komfortní posed a lehkou jízdu, byť šíře plášťů a jejich jemný, místy k podkladu až lepivý vzorek zrovna nenahrávají svižnému projevu silničky. Pláště sice skvěle tlumí a na tvrdém podkladu drží skvěle za sucha i za mokra, aby pak i na štěrku uměly podržet, ale na silnici prostě kolo přilepí k zemi. V terénu už je to jiná, a jakmile odbočíte na první polňačku, adheze lehce oslabí a gumy jedou o poznání rychleji. Dokonce i lehce namrzlý povrch v zatáčkách mezi stromy zvládly bez zaváhání. Jediné, co jim příliš nevoní, je bláto, které jemný vzorek rychle ucpe. Nicméně tady se ukazuje, že právě obutí je alfou a omegou příslušnosti gravelů k tradičním cyklistickým kategoriím, a přezouvání dle počasí a terénu tak majitele asi nemine. Každopádně gumy zde měly zásadní vliv na kvalitu tlumení rázů, které byly dokonale otupeny a až větší kořen dal tušit, že nesedláme bike.

S ním má ovšem „ereltéčko“ hodně podobný projev v terénu, protože svojí geometrií jezdci doslova nahrává k jeho bezpečnému zvládnutí. Výška řídítek není přehnaná, abychom měli pocit, že půjdeme v každém sjezdu přes ně, a rozhodně nebylo nutné držet se častěji za jejich horní stranu. Nejvíce času stráví dlaně na brzdových pákách nebo dokonce spodních koncích oblouků, jež svým vytočením ven nabídly přirozeně pohodlný úchop i snadný dosah na brzdové páky. Silnější omotávka pak rovněž navyšuje pohodlí, takže směle do terénu. Tam se projevila i solidní schopnost vidlice zahladit nějaké rázy, byť jsou její ramena hodně tuhá a absorpce se odehrává jen v místě přechodu korunky ve sloupek.  Větší rázy pak zahladí spíše objem plášťů než její konstrukce, ale třeba zadní partie rámu je na tom výrazně lépe. Štíhlá sedlovka i sedlové vzpěry ukázaly sedacím partiím jezdce hodně vlídnou tvář, a na sedle tak není problém jet rychle a dlouho po hodně mizerných cestách. Točivost a ochota ke změně směru jsou společně s dobrým vedením ve vyšších rychlostech doslova návykové a jízda je hodně zábavná. Jen ostřejší sjezdy byly pro 140mm kotouče trochu náročnější, ale možnost nasadit 160mm to jistě vykompenzuje. Výška řídítek pak ve sjezdech nenutí jezdce k nějakým tanečkům s těžištěm, vše je poměrně přirozené a i přes prostupnost terénem není těžiště zbytečně vysoko, takže se kolo ochotně naklápí do zatáček. Stejně tak ve výjezdech jsme neměli problémy s tendencí předku zvedat se příliš nad terén. Rozdílný pocit proti silnici i biku jezdec pocítí při jízdě ze sedla, kdy se při úchopu za páky dostává jakoby do jiné pozice. Není to pocitově tak před osou předního kola, jako na silnici, ale zároveň ne tak za osou, jako na biku. Tohle byl asi jediný rozdíl, který jsme zaznamenali na posedu, jinak má tenhle gravel všechny atributy kola pro dlouhé jízdy jak na silnici, tak mimo ni.

 

Galerie kola ZDE

 

Technické specifikace

(verze 4 – Star Ultegra)

Rám: Carbon RDO, 142x12 mm

Vidlice: Full Carbon RDO, 100x15 mm

Kliky: Shimano Ultegra, 50/34

Brzdy: Shimano Ultegra Disc, 140 mm

Řazení: Shimano Ultegra, 2x11

Přehazovačka: Shimano Ultegra

Přesmykač: Shimano Ultegra

Kola: Stan's No Tubes Grail S1

Pláště: Schwalbe G-One, 40C

Kazeta: Shimano Ultegra, 11-34

Sedlo: Niner Custom

Sedlovka: Niner Carbon

Řídítka: Easton EA50AX

Představec: Niner Alloy

Hmotnost: 9,6 kg

Cena: 113 000 Kč

 

 

datum: 07.03.19 - kategorie: Testy kol
id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign