deluxe-cycling

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

author_unor_2017

Test, Apache Yamka E3

Když se loni objevila dámská elektrokola Yamka s novým rámem a názvem, vypadalo to, že se u značky Apache trefili do černého, a to nejen barevnými kombinacemi a designem. Letošní možnost si tohle kolo vyzkoušet, byť ne v provedení MX se středovým motorem, ale se zadním pohonem a nejsilnější 16Ah baterií, jsem proto neodmítla.

Příjemné až lenivé

Tak přesně takovéhle pocity jsem při testování Yamky zažívala, protože přesedlat ze svého běžného biku na stroj, který v podstatě šlape za mě, to je hodně velký komfort, a nejeden cyklista by si na to rychle zvykl. Tedy určitě na silnici, v terénu už jsem občas viděla ty drobné nevýhody dané hmotností a přítomností elektropohonu.

Yamka má hodně zajímavý rám, kterému kraluje nápadně nahoru prohnutá horní trubka v partii za hlavou. Díky následnému slopingu a výztuze před sedlovou trubkou je pak celý rám velice kompaktní, umožní lehčí nastupování a hlavně nabídne dost prostoru pro manévrování koleny. Zadní stavba vypadá díky napojení sedlových vzpěr v jedné přímce na horní trubku hodně ostře, a že na ní jsou závity na nosič nebo blatníky nijak nevadí. Tedy mně ne a typičtí uživatelé elektrokol to určitě ocení. Zadní profilované patky pak nesou docela obří 18mm matice motoru, takže jediné, co mě děsilo, byla hrozba defektu na vyjížďce a nutnost povolit zadní osu, rozpojit konektor a po výměně duše vše nasadit zpět. Naštěstí se defekt nekonal, ale díky možnosti odpojení kabelu by měla být výměna duše snadná. Rám nemá klasické návarky na košík, ani by se tam nevešel, ale má dvojici závitů pod horní trubkou, kam by se košík s bočním vkládáním bidonu vešel. Na silnici asi OK, ale do terénu radši nějaký camelbag, to bude jistější.

 

Co se týče komponentů, devítková přehazovačka Acera funguje perfektně a nijak mi nevadil o poznání delší krok proti sadám XT, vše bylo funkční. Trojpřevodník sice dal nejmenšímu z trojice příležitost opravdu jen občas, protože vše za mě řešila pomoc motoru, ale tahle možnost volby široké škály převodů se mi libí a má zde své opodstatnění. Rovněž vzduchová vidlice snese přísnější pohled, protože neprojevila nějaké vážné slabiny, a naopak byla spolehlivá i v horším terénu, a snad jen ta citlivost na nejmenší rázy proti jejím pružinovým sestrám nebo dražším vzduchovým kouskům nepatrně pokulhává. Ale ani to není důvod k nějaké výtce, tady zkrátka vše fungovalo, jak má a platí to i pro brzdy s příjemně dlouhými páčkami a většími kotouči, na moji váhu to i přes přítomnost motoru a baterie byly perfektní kotvy. Na blátě pak sice vzorek plášťů nebyl dvakrát silný, ale na tvrdším povrchu nebo po silnici odvalují perfektně a prohlašuji je za ideály pro takovýhle stroj, rovně valí a v náklonu na trávě hezky podrží, takže spokojenost.

Teď ale hurá do sedla, které je hodně komfortní, a totéž můžu říct o posedu celkově. Rám není zbytečně dlouhý, ruce jsem měla až nadstandardně vysoko a na sedmadvacítku kolo doslova fantasticky reagovalo na každý podnět od řídítek, aniž bych ve sjezdech cítila, že je vidlice nějak moc zpříma. Takovouhle ovladatelnost bych občas toužila mít i u některých kol bez motoru. Geometrie se prostě povedla a kolo od prvního okamžiku doslova padne do ruky. Trochu mi vadily ergo gripy, které se postupně přetáčely do nepohodlné pozice, ale výměna za nějaké „lockony“ to vyřeší. Takže jestli mě má kolo rozmazlovat pohonem na baterky, tak co se týče posedu, beru to jako další bonus.

Malinký displej v dosahu levé ruky nabídne jen trojici tlačítek, z nichž prostřední M zapne motor a následně přepíná zobrazované funkce jako najeté kilometry, stopky, rychlost nebo průměr, aby při jízdě po chvilce zase zobrazil aktuální rychlost a na té zůstal. Plus a minus regulují pět úrovní asistence motoru, který nemá snímač krouticího momentu na ose, ale funguje s otočením klikami i bez nějakého silového záběru.

 

Takže nastavit za jedna a opatrně vyrazit, jenže tohle je málo. Na jedničku motor výrazně pomáhá jen do nějakých deseti kilometrů v hodině,  pak už jsem víceméně jela za svoje. Takže přepnout na dvojku a už to bylo skoro dvacet, takže trojka skoro do pětadvacítky byla lepší, ale čtyřka s výkonem naplno do pětadvaceti za hodinu se stala ideální volbou a občas jsem to do kopce prostřídala výkonnější pětkou, což třeba na rovině nebyl tak znatelný rozdíl od čtyřky. Testovací vyjížďky nakonec proběhly většinou na trojku. Aby to bylo kompletní, tak hmotnost jezdkyně něco pod sedmdesát kilogramů i s vybavením a teplota nepříjemných deset a méně stupňů. K tomu dost kopcovitý profil, ale víceméně asfalt, lesní cesty a jen na zkoušku těžší terénní sjezd a výjezd.

Prvních patnáct kilometrů na čtyřku byla kapacita baterie stále plná, a pak zmizela první čárka z pěti. Dalších dvacet kilometrů zmizela druhá, aby se občas po sjezdu objevila, a takhle to pokračovalo až do finále, kdy jsem měla na tachometru 48,8 km a celkové převýšení 773 metrů, kopce jsem opravdu nevynechala a hlavně nahoru to byla na kole zábava. Motor mě neobtěžoval nějakými nepříjemnými zvuky, jen si tiše ševelil a pouze při rozjezdu byl jeho výkon slyšet jasněji, ale naprosto v pohodě. Nemusela jsem ani čekat na záběr až po otočení klik dokola, ale ani ne po půlotáčce motor zareagoval, takže i rozjezdy jsou okamžitě s asistencí. No nechala bych se takhle hýčkat, přece jen ujet „pade“ a nebýt přitom zpocená, to je docela příjemné. Za tohle má Yamka u mě plusové body.

 

Ani v terénu si na ni nemůžu stěžovat, i když hmotnost na zadním kole byla občas nezvyklá a přes nerovnosti nebo odvodňovací stružky to chce spíš jen nadhodit předek a zadek tam jemně nechat. Na tahání do vzduchu to přece jen není. Ale obratná geometrie a hravost kola mě v terénu opravdu bavily, takže tady to bude o nadšení z každého manévru. Jen nad padesát v hodině jsem na silnici cítila, že je třeba trochu korigovat řídítka a hravější předek. Yamka prostě není tank, který by mě převezl neohroženě úplně všude, ale vyžaduje spolupráci, za kterou se pak odmění maximálně zábavnou jízdou. A o tom ten biking je ať už s motorem, nebo bez něj.

 

Fotogalerie kola ZDE

 

Technické specifikace:

Rám: Alloy 6061

Vidlice: SR Suntour XCR 32 Air LO-R, 100 mm

Kliky: Shimano M3000, 22-30-40

Brzdy: Shimano M396, 180 mm

Řazení: Shimano Acera, 3x9

Přehazovačka: Shimano Acera

Přesmykač: Shimano Alivio

Náboje: Shimano Acera/8FUN

Ráfky: Alloy

Pláště: Schwalbe Smart Sam, 2.1''

Kazeta: Shimano Alivio, 11-34

Sedlo: Spectro

Sedlovka: Spectro

Řídítka: Spectro

Představec: Spectro

Motor: 8FUN, 250W

Baterie: LG 36V/16Ah, 576 Wh, Li-ion

Displej: LCD

Hmotnost: 21,45 (včetně baterie)

Cena: 39 990 Kč

 

 

 

 

datum: 24.08.17 - kategorie: Technika
id

id

id

CykloŠkoda - Přilby a brýle Kask

nachazel

BP BP BP BP
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign