Specialized Epic X12

Specialized Epic Comp 29

Téměř po sobě jsme měli možnost otestovat devětadvacítky Specialized Stumpjumper se zdvihem 130 mm (test Cykloservis 21) a Epic se zdvihem o 30 mm nižším. A rozdíl to byl značný, protože Stumpjumper byl téměř all-mountainovou hračkou, kdežto Epic je nekompromisní maratonská raketa.

specialized_epic_celk

X12, PM, 1.5‘‘, Brain

Zní to poněkud záhadně, ale zkratky v nadpisu určují všechny moderní prvky, které se v konstrukci horských kol nově prosazují.

V první řadě je to zadní stavba se zesílenými horními vzpěrami a hlavně patkami na standard osy 142x12 mm. Tělo náboje je širší a osa má rozteč 142 mm, aby přesně zapadla do vybrání v patkách. Do nich se zajišťuje pevnou šroubovací osou průměru 12 mm.

Proti modelu Stumpjumper má zadní brzda modernější úchyt postmount. Celá partie zadních patek je tedy pevnější a tužší jak pod brzděním, tak při záběru. Trochu nedořešený se nám zdá výměnný držák přehazovačky jištěný imbusem, který se nepatrně natáčí do stran, a přehazovačka tak není ideálně po směru řetězu.

Hlavová trubka se spodním ložiskem průměru 1,5 palce je pro lepší ovladatelnost samozřejmostí. Kvitovat musíme i to, že Specialized jako jedna z mála značek chápe, že devětadvacítka vyžaduje pro snadnější ovládání specialized_epic_hlava široká řídítka a této zásady se drží.

Proti testovanému Stumpjumperu je Epic osazen regulační jednotkou tlumiče Brain těsně u zadní osy. Možnost regulace citlivosti otevření tlumiče při nárazu nabízí tak široké spektrum nastavení, že se bike může chovat jako hardtail až do největších rázů, nebo může propružovat už na nejmenších nerovnostech. Nečekejme ovšem, že půjde o typickou „žehličku“, která se zhoupne na každém výmolu a neustále pruží. Epic je sportovec, který nemá bezedný zdvih a propružování v popisu práce.

Snesitelná lehkost

Bike má i přes svoji velikost vynikající hmotnost, rovněž jeho jízdní projev je i přes velká kola velice lehký. Posed patří mezi ty, na které si jezdec nemusí dlouho zvykat. I s širokými řídítky je testované ikselko perfektní pro jezdce s výškou 188 cm a více.

Na první záběr jsme čekali tradiční setrvačníky, ale tady je akcelerace celkem slušná a kola odvalují poměrně lehce. Na střední úroveň bychom umístili tuhost rámu, která je u hlavy i u patek výborná, ovšem kolem hlavního čepu zadní stavby u středového pouzdra se rám při záběru nepatrně kroutí. Na výkonu to ale nijak výrazně neubírá. Kolo jede naprosto perfektně a je doslova radost na něm sbírat kilometry. Velká kola přejedou cokoliv a zadní odpružení v měkčím módu vše ještě podpoří. Ochota změnit směr je díky nízko položenému těžišti a pocitově strměji postavené vidlici až nehorázně vysoká. Bike hravě zvládá i technické pasáže a klikaté stezky. Proti Stumpjumperu je akcelerace o něco výraznější, což je znát hlavně se změnou převodů. Ve vysoké rychlosti na specialized_epic_kaz největší převodník je rozdíl proti klasice dost cítit, ale na nejmenší a střední převodník už jezdec kola roztočí velice rychle.

Obratnost ale nijak netrpí horším držením stopy, naopak kolo si velice dobře vedlo třeba na úzkých stezkách ve sněhu, kde vymrzlé stopy od chodců vyžehlilo a zimní biking dostal zcela jiný rozměr. Totéž platí i pro kluzký povrch, kde je velká styčná plocha plášťů naprostou jistotou.

Ve výjezdech nebyla šance postavit kolo na zadní a dlouhá stoupání jsou na tomto stroji doslova vražedně rychlá, jakmile se rozjede, nic ho nezastaví.

Ve sjezdech pak bylo výhodou měkčí nastavení jednotky Brain. V otevřeném módu žehlil tlumič téměř vše, na střední pozici už reagoval spíše od větších nerovností. Při plném uzavření šla zadní stavba do zdvihu pouze při dopadu ze skoku nebo na hodně výrazných nerovnostech. Ve sjezdu je ovšem bike i přes jeho XC zdvih naprostou raketou a jezdec si může hodně dovolit. A to jsme jezdili velikost XL, takže geometrie opravdu zaslouží ve všech směrech pochvalu, stejně jako osazení, kterému není co vytknout a volba trojpřevodníku je určitě výhrou. specialized_epic_tlumic