Retro - Klokan ze Žižkova

Bikové vidlice Kangaroo

Devadesátá léta dvacátého století byla v případě vývoje konstrukce horských kol neskutečně plodným obdobím. Se svým řešením rámu a předního či dokonce zadního odpružení často přicházeli i menší výrobci a „hlad“ po všem inovativním byl pro rozvoj cyklistického trhu zcela zásadní. Bylo „IN“ vše, co neslo stopy frézovacích mašin, co bylo lehké, neokoukané a třeba i barevně eloxované. Ani české značky nechtěly zůstat pozadu a vedle těch, které produkovaly pouze celá kola nebo rámy, se objevila také řada dalších, se soustředěním na konkrétní komponenty. Nelze zapomenout třeba odpružené představce Knob a Phantom, mnohé výrobce převodníků v čele s dodnes úspěšným Gebhardtem nebo třeba česko-švýcarské odpružené vidlice Sticha či superlehké frézované V-brzdy MOC od značky Mrazek. Výraznou stopu ve vývoji domácího bikového odpružení pak v polovině devadesátých let zanechala také značka Kangaroo, sídlící v Řipské ulici na rozhraní pražského Žižkova a Vinohrad, hned vedle náměstí Jiřího z Poděbrad. Kangaroo bylo na naše podmínky v době své největší slávy poměrně silnou značkou, navíc s velice úspěšným DH týmem. Ovšem až příliš vysoké investice do závodních aktivit a současně výrobní možnosti, které neumožnily pohotově reagovat na světové trendy, byly ve finále důvodem, proč se značka ke konci milénia pozvolna vytratila z trhu. Byť její skvělé sjezdové rámy i vidlice ještě mnoho let poté brázdily domácí závodní tratě.

Vraťme se ale zpět, do doby expanze značky Kangaroo na domácím trhu, kdy její XC modely vidlic patřily mezi naprosto konkurenceschopné a současně dostupné přední odpružení. Propracovaný výsledný produkt vůbec nenaznačoval, v jakých prostorách probíhala většina výroby i kompletace. Kdo se se svou vidlicí vydal na posezónní servis do stísněných prostor starého činžáku v Řipské ulici, byl často překvapen, kde to jeho odpružení vůbec vzniklo. Do většího povědomí domácí bikové veřejnosti se Kangaroo dostalo v polovině devadesátých let, a to se svými XC modely vidlic 26R a 26RC. Zdvih okolo tehdy standardní hodnoty padesát milimetrů doplňovala jednoduchá, ovšem funkční koncepce, založená na sestavě mikrocelulárních elastomerů, zajišťujících jak poměrně lineární křivku nárůstu progresivity, tak i celkem kultivovaný návrat do výchozí polohy. Výhodou vidlic byla snadná rozebíratelnost - duralový výkovek korunky byl vybaven objímkami s dvojicemi šroubů, jež stahovaly jak vnitřní nohy, tak i sloupek. Vše se tedy dalo vyměnit, ať už to byl třeba závitový sloupek za ahead systém. Typickým designovým prvkem, zajišťujícím také snadnou identifikaci XC vidlic Kangaroo, byla „děravá“ podkova s opěrkou bovdenu, jíž o něco později nahradil bytelnější frézovaný díl se zpevňujícími žebry, s možností doplnění o mechanický posilovač brzd cantilever. Dalším charakteristickým detailem byla stavěcí kolečka pro seřízení předpětí sestavy elastomerů. Jejich titěrné provedení se stupnicí, usnadňující zapamatování si počet otáček na levé a pravé straně, připomínalo spíše trimování RC vysílačky nežli odolný MTB komponent. Nicméně to značně zjednodušovalo nastavení obou noh na totožné předpětí, což bylo zásadní, aby se vidlice při propružení příliš nekroutila. Populární model 26R s titanalovými kluzáky byl v nabídce doplněn luxusnějším a lehčím typem 26RC, využívajícím pro vnější nohy karbon. Výhodou byla přítomnost malých mazniček, umístěných zezadu mezi pouzdry, díky čemuž se značně zjednodušila provozní údržba.

První modely XC vidlic zápasily s nedostatečným utěsněním, vnější stírací kroužky nezvládly v blátě zamezit vniknutí nečistot do útrob vidlice. Vzpomínám si na jeden bahnitý XC závod ve středočeské Dobříši, kdy jsem jeho celou druhou polovinu jel již se zcela pevnou vidlicí, místo odpružené. Problém výrobce vyřešil dodatečným preciznějším přetěsněním a především montáží doplňkových neoprenových návleků, patřících mezi další typické znaky Kangaroo.

Do devadesátého šestého roku vstupovala značka na vrchol sil, novinkou byl například model 26R3, který vidíte na fotografiích a jenž je součástí naší retro sbírky. Nabídl o něco tužší konstrukci, zdvih 63 milimetrů, hmotnost pod 1,8 kilogramu včetně ocelového sloupku a v neposlední řadě i atraktivní design. V následující sezóně se XC vidlice rozšířily o přírůstek nazvaný 26R4, poprvé vybavený vinutými ocelovými pružinami a mechanickým tlumením zpětného chodu. To už ale byla téměř labutí píseň standardních XC modelů značky Kangaroo, na jejichž základní konstrukci byla s přibývajícími lety více znatelná určitá zastaralost. Nové modely pro cross-country, s podstatně tužší konstrukcí a atraktivnějším designem, sice v následujících letech značka představila, ale v přímé konfrontaci se světovou špičkou již trochu pozdě.

Pro Kangaroo byl však stále více důležitý především DH sektor, dvoubrýlová vidlice Tatanka se 150mm zdvihem se v našich končinách stala téměř legendou, podobně jako sjezdový ocelový rám Red Soil, s typickým zakomponováním čepu zadní kyvné vidlice přímo do středového pouzdra. Nezapomenutelný je také DH rám nazvaný Prodigy, s masivní centrální nosnou trubkou rámu, snad inspirovanou Super-V od Cannondalu.

Přestože je dnes značka Kangaroo ve světě MTB minulostí, patří jí rozhodně čestné místo mezi domácími pionýry odpružení. A i proto zůstane navždy v srdcích bikových nadšenců a pamětníků...

(kad)