deluxe-cycling

mojekolo.cz/komponenty/plaste/?vyrobce=continental

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

auth2018

Retro. GT Avalanche

Existuje mnoho značek, které v devadesátých letech nabízely výjimečná kola, po nichž jsme toužili a ti šťastnější je i vlastnili. Jednou z nich je americké GT, které již na přelomu osmdesátých a devadesátých let nabídlo svůj unikátní Triple Triangle design – tedy konstrukci se sedlovými vzpěrami obcházejícími sedlovou trubku a napojenými až na trubku horní. Toto řešení mělo zajistit vyšší tuhost a současně efektivnější pohlcování otřesů díky výrazněji položeným sedlovým vzpěrám. Oboje sice spíše jen teoreticky, nicméně efekt trojice rámových trojúhelníků byl zaručený a design velmi svébytný.

My se nyní přesuneme do roku 1993, v němž vznikl bike na fotografiích. Model Avalanche AL byl tehdy snem nejednoho z nás. Přitahovala jeho technika i vzhled. Mohutné profily trubek, velmi nevšední zpevňující díl navařený zespodu spoje horní trubky s hlavou i spodní trubkou a v neposlední řadě hrubé svary, které dokonale zapadly do světa drsného MTB. GT se v případě modelů Avalanche AL tehdy podařil bezmála husarský kousek, což platilo o námi prezentované verzi, i o těch trochu novějších, které se chlubily ještě mnohem masivnějšími trubkami a především jejich nezaměnitelnou leštěnou úpravou. Postupem roků se však ze série Avalanche stala cenově dostupnější kola, která již přestala být biky snů. Což je určitě škoda. Vlastně se v průběhu let stalo něco podobného, jako kdyby Porsche pod označením 911 začalo produkovat lidové vozy s cenovkou okolo tří set tisíc korun. Tedy jakási degradace jména Avalanche, byť luxusní stroje z nabídky americké značky určitě nezmizely.

Zpět ale do roku 1993. Avalanche AL představoval opravdovou špičku a nadřazen mu byl vlastně jen nekompromisně závodní Zaskar či titanový Xizang, případně celoodpružené modely RTS. A je pravda, že jsme skoro všichni toužili po modro-žlutém týmovém oblečení, v němž jsme se alespoň z části mohli cítit jako hvězdy typu Juli Furtado či Hans Rey. GT byla zkrátka modla, která se bohužel postupem času zařadila k „obyčejnému“ hlavnímu proudu, na čemž mělo logicky nemalou zásluhu pohlcení většími hráči cyklistického trhu, jimiž byly nejprve Pacific Cycle a následně, roce 2004, Dorel Industries. To může vzdáleně připomínat zašlou slávu značek Klein či Gary Fisher, které se po pohlcení Trekem sice nejprve zdály zachráněny, aby následně nadobro zmizely do propadliště dějin.

Pojďme se však vrátit ke slavným okamžikům GT a je pravda, že první polovina devadesátých let pro něj byla vrcholem slávy. Model Avalanche AL zde byl především pro náročné amatérské závodníky vyžadující něco luxusnějšího, než jim nabídl třeba ocelový Karakoram. Současně se však jednalo o bike výrazně dostupnější, než byly vrcholné stroje sedlané profesionálními jezdci. Z hlediska kombinace nízké hmotnosti a skvělé tuhosti za nimi přitom avalanche výrazně nezaostával. Unikátní tvar rámu, ačkoli marketing zdůrazňoval praktické výhody tohoto řešení, byl hlavně o efektu a jasném odlišení se od konkurence. Byly zde však další prvky, které i z dnešního pohledu vypadají velmi dospěle a především moderně. Již v roce 1993 disponoval duralový rám GT ze slitiny 7005 například výměnnou zadní patkou u přehazovačky a k nádherným detailům řadíme také podélné zploštění horní trubky, jíž procházela trubka sedlová. Efektním detailem bylo zavaření konce horní trubky, v němž nechybělo plastické logo GT. Nevšední byl i plech suplující brzdový můstek, dále šikmé seříznutí řetězových vzpěr před napojením na patky nebo třeba vedení lanka k zadní brzdě. To procházelo sestavou trubiček se silonovými inserty tak, aby lanko obcházející sedlovou trubku tahalo za zadní čelist centrálně. Naopak lehkým přežitkem, i když v té době ještě mnoha výrobci celkem často používaným, bylo vedení řadicích lanek zespodu dolní trubky.

Geometrie rámu byla koncipována pro pevnou přední vidlici, v tomto případě s legendárním označením Bologna z trojitě zeslabovaných chrom-molybdenových trubek. Takže následná montáž odpružené vidlice použitou geometrii vždy tak trochu „nakopla“. Pokud se to se zdvihem nepřehánělo, jako u námi prezentovaného kola (na fotkách detailů) s dodatečně namontovanou vidlicí Rock Shox Quadra, bylo ještě vše relativně v pořádku. Pakliže ale někdo na Avalanche AL o pár let později namontoval třeba „osmdesátkovou“ Judy XC, výrazně se zvýšilo těžiště, a položenější hlava přinesla velmi nepříjemný jízdní projev. To se však netýkalo pouze GT, ale skoro všech XC modelů dané doby, které byly v sériové podobě mnohdy konstruovány pro nízkou přední vidlici. Až o pár let později se většina značek shodla na používání geometrií adekvátních pro přední zdvih v rozmezí 60 až 80 milimetrů, a u ekonomičtějších modelů s pevným předkem proto použili vyšší konstrukci vidlice, již bylo v reálu možné nahradit odpruženým modelem, aniž by to mělo negativní vliv na ovladatelnost.

Vrátíme-li se k modelu na fotografiích, pak nelze přehlédnout nejen oba měniče Deore XT, ale především komponenty Deore DX ve své poslední podobě a současně posledním roce výroby. Logo Deore DX nalezneme na řadicích pákách Rapidfire Plus, jejichž brzdové páčky jsou vybaveny dokonale funkčním mechanickým posilovačem Servo Wave. Z téže sady pocházejí také kliky s klasickou sestavou převodníků 24/36/46, neboť jediným výrobcem, jenž v roce 1993 používal revoluční Microdrive, byl zatím jen japonský Suntour. Logo Deore DX nesly také náboje, jež byly prakticky totožné s luxusnějším XT, jen jim chyběly praktické mazničky zboku prachovek.

Zajímavostí bylo použití hlavového složení Aheadset, pocházejícího od značky Tioga, což byl průkopník tohoto systému užívaného prakticky dodnes. K dalším komponentům sériového osazení patřily ráfky Mavic M231, dodnes skvělé pláště Ritchey Z-Max či nepostradatelné rohy Onza. Málokdy se však podaří objevit bike s naprosto autentickým osazením.

(kad)

datum: 14.09.17 - kategorie: Technika
id

id

id

BP Lumen Teasi One BP Lumen Limar X-Ride
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign