schindler_brezen_2019 mojekolo.cz/komponenty/plaste/?vyrobce=continental

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

auth2018

Odpružené desatero

Otázka výběru odpružení je poslední dobou čím dál tím aktuálnější, ale také složitější. Biker tápající ve spleti značek a typů odpružení nakonec ani neví, jaký systém zvolit.V zásadě jsou na trhu dva základní typy. Jednočepový a víceramenný, nebo chcete-li mnohočepový. Každý z nich má pak další mutace, více či méně funkční. Nechceme detailně rozebírat vlastnosti všech typů, když se každou chvíli objevují na trhu nová a nová řešení, ale na Eurobiku nám bylo až nápadně zřejmé, že všechna odpružená kola jsou si vesměs podobná a vycházejí z nějakých deseti provedení, která výrobci navzájem kopírují nebo vylepšují. Nehodláme tvrdit, že ten výrobce je autorem systému a onen zas jen plagiátorem, ani nikomu nadržovat, berte to jen jako srovnání, které vám snad pomůže jednotlivé systémy odlišit. Takže se vám pokusíme těch deset odpružení alespoň trochu přiblížit.

1. Nadvláda vahadla

Tak toto doslova platilo pro drtivou většinu výrobců. Absolutně nejvíc bylo čtyřramenných systémů s horním vahadlem, které jsou typické pro značku Kona. K vidění byly u Treka na modelu Remedy 66, Merida ho použila na prototypu Fredy (obr. č.1), Kelly´s na stroji Toxic a na spoustě dalších stánků mělo toto provedení svého zástupce, třeba u Authoru na strojích Era a Arh, oba mají ale zadní čep umístěn před osou zadního kola, což by je řadilo do třetí skupiny. Pro nás však bylo stěžejní provedení s vahadlem. Důležité je, že ostatní mají osu zadního kola umístěnou na spodní kyvce a čep až nad ní, takže zbývající ramena tvoří pouze přepákování k tlumiči pro zajištění lineárního chodu, ten je bohužel do značné míry ovlivněn brzděním a šlapáním.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2. V jednoduchosti je síla

A využila ji druhá nejpočetnější skupina jednočepových řešení. Jde o nejjednodušší provedení, co se týče údržby, ale i trajektorie pohybu, správně umístěný bod otáčení dokáže  ovlivnit všechny vlastnosti. Většina jej umístila na spodní rámovou trubku, těsně nad úroveň středního převodníku, což eliminuje propružování při šlapání, ale zároveň je znát tahání za pedály kvůli měnícímu se napětí řetězu. Právě umístění bodu otáčení je pro celý systém klíčové. České RB jej umístilo hned nad středovou osu, ale Haro nebo Cannondale na modelech Prophet (obr. č. 2) či Rush jej mají na dolní rámové trubce na úrovni prostředního převodníku, podobně jako Garyho Fat Possum nebo Orange.  Někde se objevuje ještě využití miniaturního přepákování mezi kyvkou a tlumičem pro doladění charakteristiky pérování, jako u Slayeru od Rocky Mountain. Co se údržby týče, je to nejlepší řešení, které i solidně funguje.

 

3. Trojka = dobré

Bronz v množství kol dostal třetí nejpočetnější zástupce, jde o čtyřramenný systém, kdy mezi osu zadního kola a dolní rameno nainstalovali konstruktéři čep. Praotcem tohoto řešení je Horst Leitner, proto se systému nebo čepu říká Horst Link. Vzdáleností čepu od zadní osy lze podstatnou měrou ovlivnit chod pružení a závislost na šlapání či brzdění. Samozřejmě na to mají vliv i umístění tlumiče nebo nasměrování jednotlivých ramen. Spojovacím prvkem je však právě tento čep. Typickým představitelem je Specialized a jeho FSR závěs, Norco (obr. č. 3) KTM a jeho Caliber 45 nebo Wheeler Falcon 20.

 

4. Ctít tradice

Toho se naprosto zřekli vyznavači virtuálního pivotu neboli čepu otáčení umístěného ještě na dalším vahadle. Typickým je Santa Cruz nebo Giant se svým systémem Maestro, Marin s modelem XLT.01.1, dále Corratec s modelem Bump Machine, Iron Horse či níže vyfocený kanadský Cove (obr. č. 4) nebo testovaný Rocky Mountain ETSX-30. Zadní kyvku tvoří jeden celek, který je spojen s rámem dvěma vahadly, což zajišťuje lineární chod odpružení a zároveň eliminuje vliv šlapání či brzdění. Jde o velmi slibné a funkční řešení, kterému přichází na chuť stále více značek.

 

5. Neměň staré známé…

To zřejmě nehodlá udělat skupina vyznavačů systému, který byl již na prvních fullech značky Heavy Tools. Jde o čtyřramenný systém, ovšem s vahadlem umístěným svisle pod horní rámovou trubkou. Velmi se nám s tímto řešením líbilo Cinelli Double (obr. č. 5), další zástupce měl Jamis v modelu Dakar, Ghost a jeho Dual nebo Helius od Nicolai. Rozdíl byl u značek snad jen v umístění zadního čepu nad, nebo před osu kola, čímž by se dalo škatulkovat dále. Je vidět, že toto řešení je stále plně funkční, nebylo však vidět v kategorii vyšších zdvihů, kde již má své limity.

 

6. Nepokradeš

Rozhodně neplatí o designu, který použilo hned několik značek. Skoro jsme mysleli, že v tomto případě jde o jeden rám jen v různých barvách. Jde o masivní čtyřčep určený pro sjezdové disciplíny, který má v nabídce Azonic, Ghost (obr. č.6), Rock Machine, Dirt Bomb na svém Invasion nebo asijský výrobce Astro. Liší se jen nepatrně v designu rámu, kyvka je téměř totožná. Chválíme Rock Machine za odlišné umístění zadního čepu po vzoru Horst Link. Vše je masivní, tudíž pevné a trvanlivé.

 

7. Když dva dělají totéž

Tím nechceme nic naznačit, ale sem nám vyšla méně početná skupina strojů s tlumičem umístěným na boku zadní stavby. V podstatě jde o čtyřramenný systém, v případě Meridy nevyužívající systém Horst Link, s dlouhým tlumičem umístěným mezi dolní kyvku a sedlovku. Buď napevno, nebo s vahadélkem na sedlovce. Systém je určen pro menší zdvihy, a hlavně je vytvořen tak, aby nereagoval na podněty od jezdce a šlapání, ale od terénu, čemuž ještě napomáhají inteligentní tlumiče v případě Specializedu s modelem Epic. Podobný systém má s Meridou spolupracující německá značka Centurion (obr.č.7).

 

8. Jdi svou cestou

Toho se drží ojedinělí zástupci volně uloženého středu, jde o značku GT se systémem I-drive, kdy jsou kliky spojeny čepem a planžetami se zbytkem rámu, čímž nedochází k napínání řetězu. A firma Mongoose (obr. č.8) se svým Freedrive systémem, který je trochu odlišný, ale jde v principu o totéž. Obě si jdou svoji vlastní cestou, a odlišují se tak od ostatních. Nutno říci, že jde o systém naprosto funkční, jenž je využíván na modelech od XC až po sjezd.

 

9. Řetězová reakce

Štěpení atomů nemá nic společného s menší skupinou zástupců víceřetězových systémů. Jde o využití hlavně ve sjezdu, aby se zamezilo padání řetězu, nebo naprosto omezil vliv šlapání na pružení a naopak. Hojně se využívá třeba planetové převodovky v náboji, který bývá umístěn nad osou šlapání. Kdysi s tímto řešením přišel Cannondale, ale kvůli vyšší hmotnosti od toho upustil. To francouzské MBK si svůj model DH 1000 umístilo do vitríny, zato německý Richi si Prototyp 1 (obr. č. 9) opřel venku u chodníku.

 

10. Sázka na jistotu

Zásoba vyzkoušených řešení je veliká, a tak je z čeho vybírat. Scalpel od Cannondale vzdáleně připomínal starý model od GT, jenž využíval systém LTS s kolmo umístěným tlumičem za sedlovkou, a teď sem můžeme směle přiřadit značku Orbea, nebo Fuji s modelem Outland (obr. č. 10). Opět jde o stroje s nižším zdvihem, se švihovým zaměřením a využitím pružných karbonových prvků v oblasti spodního ramene.

 Jirka

 

 

datum: 26.12.05 - kategorie: Technika
id

id

id

BP Lumen Teasi One BP Lumen Limar X-Ride
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign