Když se valí Tsunami

Rock Machine Tsunami 90

Hardtail Tsunami je v nabídce značky doslova stálicí a testovaná verze s devětadvacítkami je nejmladší verzí, která se od historicky prvních nositelů tohoto jména dost podstatně liší.

Stabilní suverén

Zvolili jsme nejvýše postavený model z celkových čtyř, jež pojí totožný rám, ovšem liší se dost podstatně osazením. Rám z duralu řady 6061 je na první pohled nápadný obloukovitým prohnutím horní trubky a sedlových vzpěr, které obzvláště v testované velikosti 21,5“ navozují dojem plynulého přechodu nerušeného oblouku. Profilace horní trubky do mnohoúhelníku připomínajícího kosočtverec se na jiných partiích rámu neopakuje, naopak spodní trubka vyznává kruhový průřez s horizontálním zploštěním u hlavy a vertikálním u středového pouzdra. Spodní trubka nese za hlavou mírné prohnutí, na celou šíři středového pouzdra se ale napojuje zcela rovná. Zadní stavba spoléhá na střední průměr řetězových i sedlových vzpěr a prohnutí obou se za jízdy projevilo znatelnou absorpcí vibrací, což ostatně platilo pro celý rám.

rock_machine_tsunami

Zvolená velikost rámu byla vhodná pro jezdce s výškou 190 a více centimetrů, dokonce i oněch 190 centimetrů by možná odpovídalo spíše devatenáctce, která bude obratnější a nabídne více místa nad horní trubkou. Pro vysoké jezdce je toto ovšem ideální společník, protože rám v testované velikosti neukázal žádnou slabinu v podobě nechtěné boční flexe a ztrát energie zbytečným kroucením, za tuhost tedy jednoznačně palec nahoru. Posed je jednoznačně ve sportovním duchu, byť jsme vymezovací podložky ponechali nad představcem, délka horní trubky jezdce dostane do sportovní natažené pozice. Ovšem ne extrémně, vše je zcela v mezích odpovídajících výšce rámu, navíc s podložkami pod představcem, který bychom otočili z negativního do pozitivního sklonu, se ruce jezdce dostanou do velice příjemné výšky, vhodné i pro pohodovější pojetí jízdy. Ve sportovním nastavení je ovšem bike mnohem více ve své kůži, protože tuhý rám nabídl i přes standardní výplety kol poměrně slušnou akceleraci. Kolo zrychluje plynule, ale nebrání se ostřejšímu záběru a náhlé změně tempa ve vyšších rychlostech, tuhost je tedy hlavní devízou celkové rychlosti. Jízdní projev byl na rovině i ve stoupáních lehký, a ve své třídě tak jde o jednu z těch rychlejších devětadvacítek, která by mohla konkurovat i strojům dražším s lehčími výplety, geometrie se tedy povedla.

rock_machine_tsunami_1 To platí i pro ovládání, protože úhel vidlice nabídl solidní vnímavost ke všem podnětům od řídítek, takže v nižší rychlosti předek okamžitě točí tam, kam mu jezdec přikáže. Naopak zadní stavba díky absenci prohnutí sedlovky, a tudíž delší charakteristice, vše mírně zklidňuje, a hbitý předek tedy zadní partii jako by táhne za sebou, aby byl celkový projev vyrovnaný. Kolo tedy točí slušně, ovšem o hravosti nebo nějakém hbitém kličkování po úzkých stezkách mluvit nelze. Bike je vyrovnaný, poslušný, jezdce provede spolehlivě přes všechny nástrahy, ale jeho obratnost patří spíše mezi lepší střed, rozhodně to není žádný divoch. Ve vysokých rychlostech se ale zadní stavba nechává snadněji přemluvit k obratnosti a kolo plynule proplouvá zatáčkami, aniž by bylo třeba nějakého výraznějšího náklonu nebo pobízení. I přes delší geometrii jsme neměli problém odlepit kolo od země nebo si terénní nerovnost odjet po silnějším přitažení řídítek po zadním. Velice příjemným se ve sjezdech ukázal rám co do míry komfortu, takže všechny rázy byly perfektně zaoblené, a nebylo to jen díky většímu průměru kol. Totéž lze přiznat i vidlici, která nabídla výbornou citlivost vůči malým nerovnostem, ale dostatek progresivity při silnějších rázech.

Kde je kolo opravdu jako doma, to jsou výjezdy, protože tam se delší geometrie vyznamenala slušnou stoupavostí s jen minimální tendencí k odlepování předního kola od povrchu. Strmější stoupání sice vyžadovala náklon nad řídítka, ale předek se nadzvednul jen nepatrně, aby byl následně vždy stlačen geometrií opět naplno k podkladu. Co se týče komponentového osazení, jde o rozumný a funkční mix, jedinou výhradu máme k méně pohodlnému sedlu.

Pro dupače

Bike je svým projevem ideální pro jezdce vyznávající jízdu ve sportovním tempu bez zbytečných parádiček, kteří rock_machine_tsunami_2 ocení spolehlivé vedení, rozumnou točivost a hlavně tuhý a výkonný rám, na němž mohou s celkem nadstandardní dávkou komfortu hltat své terénní kilometry.