deluxe-cycling
katalog_elektrokola

gravel

Nabídky maloobchodů

Navigace

RSS exporty sekce

Zprávy

Partneři

Související články

Článek

author_duben_2019

Jak vznikají kola HEAD

Nacházíme se na okraji severomoravské Opavy. Právě míjíme obrovské logo HEAD u vjezdu na rozlehlé nádvoří a před námi se rozprostírá moderní dvoupatrová budova, v níž se nachází kompletní výroba jízdních kol, veškerá s tím související administrativa i nemalá část skladovacích prostor. Šedo-oranžová fasáda, dominantní centrální schodišťová věž, vpravo pak navazující úplně nová hala, jejíž kolaudace proběhla teprve na sklonku minulého roku a v které se nachází mimo jiné i klubovna a technické zázemí vlastního bikového týmu. Jsme na místě.

Zdeněk Kalužík

 

Vcházíme skleněnými dveřmi a pokračujeme do zasedací místnosti po pravé straně, kde jsme s kolegou srdečně uvítáni majitelem společnosti Novus Bike, Zdeňkem Kalužíkem. Ano, právě v této budově vznikají veškerá jízdní kola značky HEAD, značky, jejíž logo jsme byli po dlouhá desetiletí zvyklí vídat především ve spojitosti s nejkvalitnějším lyžařským, případně i tenisovým vybavením. K provázání HEADu s cyklistikou došlo až později a kola této značky procházejí pravidelně našimi testy, ať už se jedná o závodní karbonové topmodely, e-biky, nebo v nedávné době třeba elitní dámský hardtail či populární gravel. Fakt, že kompletní proces výroby prémiové značky kol, tedy od navržení designu, geometrie a specifikací až po finální montáž, probíhá právě zde, na předměstí Opavy, však tuší jen zasvěcení.

 

Hlavní budova společnosti Novus Bike, producenta jízdních kol HEAD

 

Rodinná firma Novus Bike se nesnaží trhat prodejní rekordy, prioritou je zde nejvyšší možná kvalita nejen samotného výchozího materiálu, ale také konečné montáže, spočívající v tom, že kola nejsou montována na klasické montážní lince, ale na samostatných stojanech, díky čemuž je možné zajistit mnohem vyšší preciznost. Výrazný nárůst odbytu v průběhu několika posledních let i postupná expanze na většinu nejen západních trhů je ovšem jasným důkazem správného přístupu. Prémiové logo sice bývá nemalou vstupní výhodou, ovšem samotná světově proslulá značka k úspěchu ještě nestačí. Nadšení pro cyklistiku se zde navíc promítá i do podpory vlastního, již výše zmíněného závodního týmu, zaměřeného primárně na mladé jezdce. HEAD Pro Team Opava je líhní nových talentů a dalším z aspektů, proč se o značce stále více mluví. Aktuálně oddíl čítá přes třicet aktivně závodících dětí a juniorů, přesněji řečeno od mladších žáků až po kategorii třiadvacítek.

Jízdní kola Head produkovaná opavskou společností mají nyní prakticky za sebou již sedmou sezónu. Co vše se během posledních několika let změnilo v samotné firmě Novus Bike, kam směřuje hlavní proud vývoje a na jaké novinky se můžeme těšit v nejbližších sezónách? Na tyto a mnohé další otázky jsme se zeptali právě majitele společnosti Novus Bike. Zapínáme diktafon a naše povídání může začít.

 

Kapacita nové skladovací haly s rovnými dvěma tisíci metry čtverečními je deset tisíc jízdních kol! Nechybí ani hloubená nájezdová rampa pro kamiony

 

Čtenáře bude jistě zajímat, jak složitá je spolupráce s mateřskou firmou, s vlastníkem značky HEAD? Při schvalování nových modelů, designů a podobně?

Asi by bylo dobré hned na úvod říct, že jsme s touto spoluprací maximálně spokojeni, přestože je to samozřejmě v mnoha ohledech složitější než se značkou vlastní. Úplně všechno, co připravujeme, nám musí HEAD schválit, ať už jde o nové kolo, dres, přilbu či cokoli dalšího. Důležitá je logicky podoba loga i jeho umístění, ale připomínky mohou mít i k technice samotné. Designy nebo barevné kombinace z části vychází i ze zimní lyžařské kolekce HEAD, s níž jsou ostatně totožné také názvy většiny modelů kol. Tedy název našeho kola je často identický s pojmenováním některých lyží HEAD, třeba nápis „Joy“ se objevuje jak na dámských lyžích, tak i na dámských kolech. Pravidelně jezdíme na meetingy a prezentace zimních kolekcí HEADu, abychom nabrali novou inspiraci. Mimochodem, logo HEAD dnes najdeme na obrovském množství různých doplňků, včetně nápojů pro sportovce, hodinek a podobně – záběr licenčních produktů je neskutečně široký.

 

Nový gravel řady Picton už stihl projít i testem Cykloservisu

 

Stavíte také zakázková kola pro světové sportovní hvězdy, jež jsou tvářemi značky Head?

Ano, stavíme. Za HEAD hraje třeba světová tenisová jednička Novak Djoković, zrovna loni jsme pro něho řešili kolo, na němž bude při Wimbledonu jezdit na hotel. Podobně jsme stavěli kola i pro mnohé slavné lyžaře, sponzorované značkou HEAD.

 

Dlouhé roky jste produkovali kola Sundance a vyráběli i pro jiné značky. Co bylo nejsložitější z hlediska nabíhání výroby kol HEAD?

Před tím jsme dělali především střední třídu, v případě výroby kol HEAD jsme se najednou ve velkých počtech posunuli i k luxusním kolům, karbonu, nejdražším dílům. Celý vývoj byl najednou mnohem složitější. Měl jsem ale velké štěstí, že máme ve společnosti pár velmi schopných lidí z branže s dlouhodobými zkušenostmi se závodním materiálem, testováním a podobně. Hlavně díky nim můžeme neustále vymýšlet něco nového.

 

Jeden z karbonových topmodelů řady Trenton, se zlatou sadou Sram Eagle

 

Na kterých trzích najdeme v současnosti kola Head?

Když jsme začínali, měli jsme Česko, Slovensko a Polsko, nyní máme prakticky celou Evropu, k tomu Jižní Afriku a řadu dalších zemí. Zatím nemáme zastoupení snad jen pro Švýcarsko a Anglii, na čemž se ovšem intenzivně pracuje. Rádi bychom lépe pokryli také Holandsko, ale jinak jsme spokojení, dokonce teď něco rozjíždíme i v Dubaji. Letos jsme tam byli na výstavě a sport jde v Dubaji neskutečně dopředu. Ohromně populární je tam třeba silniční cyklistika.

 

Kolekce HEAD je totožná pro odběratele po celém světě, nebo jsou nějaká specifika v osazení či v designech?

Kolekce je pouze jedna, děláme standardní modely pro všechny odběratele po celém světě. Maximálně si někteří velcí odběratelé lehce přizpůsobí svým potřebám jeden dva modely, většinou se to ale nestává. Stejně tak designy a barevné kombinace jsou pro jednotlivé modely vždy totožné pro všechny země. Snažíme se ale přizpůsobit každou novou kolekci požadavkům distributorů – na červnových prezentacích nám velcí zahraniční odběratelé mohou sdělit připomínky, které poté aplikujeme u sériových modelů. Probíhá to tak, že na tomto čtyřdenním meetingu naši prodejci regulérně hlasují. Od nás dostanou třeba dvě možné specifikace daného modelu, případně dva odlišné designy, a následně se hlasuje, kdo je pro který model.

 

Část hlavní montážní haly

 

Bývá těžké dopředu odhadnout zájem kupujících v případě připravovaného nového luxusnějšího modelu?

Odhadnout zájem o novou kategorii je vždy složitější. Třeba náš nový nejlepší elektro-full Muret na karbonovém rámu měl být původně spíše okrajovější záležitostí. Je to vlastně topmodel HEADu, s cenovkou hodně přes sto tisíc, přitom třeba náš španělský distributor jich už prodal více jak osmdesát a nyní volal, že bude chtít další. Takový zájem nás překvapil.

 

Změnilo se za poslední roky něco ve výrobě samotné?

Že by se něco změnilo, to ne, pouze se vychytávají jednotlivé fáze. V nedávné době jsme koupili úplně novou vyplétačku (přesněji „vyplétací polo-automat“, pozn. red.) a také úplně novou automatickou centrovačku. Jinak do Německa jdou od nás kola v obrovských krabicích, ve složeném stavu z 99%, tedy pouze s přetočenými řídítky. Němečtí prodejci to tak vyžadují, ale maličko nás to brzdí, neboť balení kola do takto velké krabice je náročnější. Jinak se vůbec nerozlišuje, zda se jedná o malé dětské kolo či o karbonový full za pět tisíc eur – všechna kola musí být zabalena a připravena totožně. Jsme ale vyhlášeni tím, že kola balíme snad až příliš důsledně, nešetříme izolačními pěnami či stahovacími pásky. Případné poškození rámu či komponentu je tak nepříjemnou záležitostí, že nám to za to stojí. Krabici by musel někdo přejet autem, aby se kolu v ní něco stalo.

 

Nepotřebujete ráfky? ...

 

Obří krabice jsou specifikem pouze německého trhu?

Je to tak, do zbytku Evropy i světa jdou tytéž středně velké krabice, které známe z českého trhu. Obří krabice sice šetří práci mechanikům, v Německu je pracovní síla hodně drahá, ale zase se tím prodražuje doprava. Vždy je něco za něco.

 

Stojanová montáž je podle vás jedinou možností, jak zajistit maximální kvalitu?

Podle mého názoru ano a i další výrobci se mnou budou jistě souhlasit. Pásovou výrobu jsme zkoušeli před mnoha a mnoha lety, ještě se značkou Sundance, a po třech měsících jsme od ní upustili. Už to, že bylo kolo na lince uchyceno vzhůru nohama, je pro kvalitu seřízení problémem. Od té doby vzniká každé naše kolo od A do Z na jediném stojanu a střídají se u něho jednotliví mechanici, cca osm až devět lidí, v závislosti na konkrétních prováděných úkonech. Nadále montujeme i pro jiné značky, nejčastěji elektrokola pro německé odběratele, nyní rozjíždíme i zakázkovou výrobu městských kol pro půjčovny.

 

Interiér nové skladovací haly

 

Jak časově náročná je stavba elektrokola oproti klasickému modelu?

Znamená to přibližně o třetinu více času. Nejnáročnější je náběh nějakého nového sériového modelu, než se osvojí konkrétní procesy stavby.

 

Pro letošní rok jste opět o něco rozšířili kolekci, přibyly třeba gravely a hlavně nové modely e-biků.

Je to tak, ale cítím, že jednotlivých modelů už je možná zbytečně mnoho, že by do budoucna nebylo od věci lehké zredukování celkové šířky kolekce. Úplně to však nelze, a to ani v případě, že se některého modelu prodá třeba jen dvě stě kusů. Zpravidla je to tak, že tři modely z nabídky vyškrtneme a čtyři až pět v tentýž okamžik přidáme (smích...).

 

Z pohledu výrobce máte jistě poměrně jasnou představu o tom, kam se bude trh s elektrokoly dál posouvat.

V nejbližší době bude poměr mezi prodanými klasickými koly a elektrokoly padesát na padesát. Myslím si ale, že někde tam současná výrazná expanze elektrokol zvolní, ne-li zastaví.

 

Naplétací polo-automat. Zkušené ruce jsou zde nezbytné

 

Jak velkou část vaší produkce tvoří v současné době elektrokola a jak nahlížíte na nynější popularitu e-biků?

Tvoří přibližně jednu třetinu produkce, prioritou jsou pro nás ovšem i nadále klasická kola. Z mého vlastního pohledu – když budou všichni jezdit na elektrokolech, tak celá cyklistika jakožto sport postupně vyhyne. Rozhodně nepovažuji za šťastné posadit malé děcko na elektrokolo, takové dítě už nebude chtít nikdy klasicky sportovat, jeho dalším kolem bude muset být znovu elektrokolo, jen větší. Pokud nebudeme podporovat sportovní a závodní cyklistiku, ať už horská či silniční kola, cyklistika jako taková skutečně může skončit.

 

V kolekci HEADu tedy neuvidíme dětská elektrokola?

Určitě ne, bráníme se tomu, jak můžeme. Dítě potřebuje pohyb. Měli bychom děti a mládež obecně podporovat, aby si našli cestu ke klasickým kolům, a nemusí jít hned o závody. Skoro se zdá, že v každé kategorii se dnes najde hodně těch, kterým se nechce šlapat, sportovat.

 

Jak nahlížíte na závody elektrokol?

Z mého pohledu je to samozřejmě hlavně marketingová záležitost. Když se podíváme, kdo se tomu věnuje a kdo závody elektrokol propaguje, jsou to nejčastěji bývalé hvězdy klasického bikingu, jezdci se slavným jménem, které chtějí ještě nějak dál zužitkovat. Zůstaňme v tomto případě raději u klasických kol. Pokud už to někdo myslí opravdu vážně, tak by bylo dobré nejprve tuto kategorii nějak obrazně řečeno „rozjezdit“, a ne hned pořádat mistrovství světa. Navíc spousta značek, které nyní živí především elektrokola, se stáhla ze světa XC závodů, což je podle mě škoda. Zkrátka marketing, nic jiného.

 

Stroj pro automatické krácení řetězů. Na displeji se zadá přesný počet požadovaných článků, ze špulky si stroj odmotá přesný kus řetězu a automaticky jej roznýtuje…

 

 

Jak to vidíte do budoucna s legislativou elektrokol?

Už nyní je docela problém v tom, že existuje kategorie „speed-pedelec“ s asistencí do 45 km/h. Tato kola ze zákona nesmí na cyklostezku, takže jedou po silnici mezi auty, s paralelní cyklostezkou hned vedle – a řidiči aut na jezdce troubí, proč že nejedou po té cyklostezce. Jsou to složité situace, které však nemají vliv na prodej elektrokol, tak to prostě je. S tím vším půjde i vývoj legislativy. Stále častěji se objevují zákazy pro vjezd elektrokol na dnes populárních trailech, což je vlastně logické. Velký problém vidím třeba i v tom, že elektrokola sice umožní starším lidem dostat se někam nahoru do kopců, kam by jinak nikdy nevyjeli – ale už se neumí dostat dolů, protože se bojí. Neumí takové kolo ve sjezdu ovládat, zvlášť třeba na šotolině. Tlačit těžké elektrokolo z kopce není pro staršího člověka nic pohodlného, vlastně ani pro mladšího. Už jsem byl několikrát svědkem podobného problému.

 

Lišíme se nějak v tomto ohledu od západních států?

Hodně často u nás vidím elektrokola s plynovou rukojetí, na nichž se vůbec nemusí šlapat. Na západě jsem je asi nikde v podobném množství neviděl. Jsou to levné modely z Asie a jezdí na nich lidé většinou bez přilby. Vlastně jsou to z funkčního hlediska elektro-mopedy a nikdo to u nás neřeší, přitom se podle mě jedná o vyloženě nebezpečnou záležitost.

 

Jak nahlížíte na „čipování“ elektrokol?

To je bohužel taková česká specialita. Je to podobné, jako když načipujete auto, jehož motor je stavěný na nějaký konkrétní výkon a životnost. Nejen že přečipováním elektrokola přichází jeho majitel o záruku, ale jedná se o velkou zátěž pro motor i baterii. Samozřejmě přijdou zákazníci, kteří chtějí načipovat elektrokolo, které si prý jinak koupí jinde. Zásadně to ale neděláme. Za mě je sice pětadvacet kilometrů za hodinu trochu málo a optimum by bylo někde okolo třiceti, ale my na to nahlížíme z pohledu cyklistů. Pro běžného necyklistu, třeba i staršího člověka, je rychlost 25 km/h často až dost. Pokud si někdo přečipuje e-bike tak, že asistence vypíná ve čtyřicítce, je to už hodně nebezpečné, nejen pro jezdce samotného. Budou-li obchodníci na objednávku přečipovávat kola, budou v průšvihu právě oni, jestliže se něco stane…

 

Úplně nová automatická centrovačka kol

 

Na druhou stranu nelze současným elektrokolům upřít, že fungují opravdu dokonale.

Je to tak. Dlouho jsem jim odolával, já i moje paní. Pak jsme si na jedné naší prezentaci řekli, že bychom se na tom konečně mohli pořádně projet. A opravdu jsme zjistili, že se člověku pak z takového e-biku nechce vůbec slézt! (smích…) Na kolech HEAD používáme trojici různých systémů, konkrétně Shimano, Bafang a Brose, a jejich funkce je dokonalá. V kolekci 2020 nabídneme také elektro-gravely a elektro-silničky na motorech Fazua. Tento systém má do jednoho celku spojený motor i baterii. Ostatně plná integrace baterií bude již v příští sezóně použita u všech elektrokol HEAD.

 

Zmínil jste trailové ježdění. Nezmizelo s ním tak trochu původní kouzlo horské cyklistiky?

Zmizelo, úplně. Na trailech se jezdci stále dokola motají v jednom „areálu“, už to není ta pohoda a svoboda jízdy po lese. Já si chci užít šedesát kilometrů, vidět přírodu, kus světa, a ne jezdit stále dokola po uměle vybudované trati. Je pravda, že traily často nevyžadují trénovanost – je to spíš o adrenalinu a zážitku, ne o sportovním výkonu. Na druhou stranu, když vidím, jaké pasáže zvládají závodníci, včetně žáků, na současných XC tratích, je to neuvěřitelné. Takže podobné technické ježdění závodní horskou cyklistiku určitě hodně obohatilo.

 

Velká kola dnes ale přejedou skoro vše ze své podstaty.

Samozřejmě, devětadvacítky umožnily jezdcům projet i to, co by na šestadvacítce dalo jen pár nejlepších. Nicméně by podle mě měla být určitá regule, že děti do řekněme mladších žáků by neměly jezdit na dvacet devítkách. Všichni by měli mít podobné podmínky a kolo velikostně odpovídající své postavě.

 

 

 

Podporujete vlastní tým HEAD Pro Team Opava. Výsledky jezdců pro vás musí být zadostiučiněním, že tato aktivita má smysl.

Je to tak, mám z toho velkou radost. V kategorii kadetů jsme ve vedení českého poháru horských kol a celkově jsme v týmech sedmí z nějakých sto šedesáti družstev (v okamžiku tohoto rozhovoru, pozn. red.). Také v kategorii třiadvacítek máme hodně slibnou závodnici, která zajíždí stupně vítězů. Mám pocit, že bychom měli předávat dál to, co bylo kdysi předáno nám. Samozřejmě to stojí peníze, navíc cross-country v juniorských kategoriích není natolik populární, aby nám to jakkoli navýšilo obrat, ale hrozně mě to baví.

 

Takže jezdíte i po závodech?

Pravidelně vyrážím jako podpora, snažím se nechybět na žádném českém XC poháru. Dokud to ty jezdce, kluky a holky, bude bavit, tak do té doby budu jezdit s nimi. Je to pro mě srdeční záležitost. Na závody českého XC poháru jezdí pravidelně necelá dvacítka našich závodníků.

 

Mají vaši svěřenci k dispozici třeba i trenéra?

Mají trenéra na techniku jízdy, což je podle mě dnes, se současnou technickou náročností XC tratí, hodně důležité. Jednou týdně s nimi vyráží do terénu a učí je zdolávat různé pasáže, vymýšlí jim překážky a jezdí s nimi i na všechny pohárové závody. To je obrovské plus – před závodem s jezdci projde celou trať, všechny těžké pasáže.

 

HEAD, to nejsou jen kola, ale i široká škála doplňků a oblečení

 

Jak je to s materiálovým vybavením?

Někteří závodníci mají od nás k dispozici kola a materiál, máme i pár dalších sponzorů. Snažíme se pro to dělat maximum, podporuje nás třeba i Suntour, Kalas a pár dalších značek. Místní dealer škodovky nám dal dokonce k dispozici dvě auta, což je naprosto fantastické. Nicméně se mi úplně nelíbí, když mají mladší žáci kola za dvě stě tisíc. Kam pak takové děcko chcete dál posouvat, když už začíná na zcela profesionálním vybavení? Vlastně na ještě luxusnějším, než má k dispozici naprostá většina profíků. My se snažíme být přece jen trochu při zemi, stejně tak rodiče závodníků.

 

Nakolik se angažují samotní rodiče?

Naprosto nám důvěřují, tak trochu ve stylu: „Tady máte dítě, dělejte si s ním, co chcete!“ (smích...). Rodiče dětem fandí, jezdí pravidelně na všechny závody, do ničeho nám ale nemluví.

 

Přeprava tak velkého týmu na závody musí být dost náročná.

Už to máme docela zmáknuté. Místní firma nám předělala velkou dodávku VW Crafter, sedmimístnou, včetně přípojek na internet a včetně veškerého servisního zázemí. Pak zmíněné dvě škodovky a jeden minibus Mercedes-Benz. Do této sestavy aut už se děti poskládají. Jednou ročně máme pravidelně soustředění týmu v Chorvatsku, naposledy nás tam bylo šedesát tři. V takových počtech už sice není organizace ani trochu jednoduchá, ale pořád mě to baví.

 

Nemají dnešní rodiče tendence pořizovat svému dítěti lepší kolo než mají ostatní?

U nás to naštěstí neplatí, jak jsem říkal, my i rodiče se snažíme být v tomto ohledu přece jen při zemi. Naštěstí není žádný z rodičů movitým podnikatelem a všichni jsou tudíž rádi za materiál, který jsme schopni dětem obstarat. Ti nejlepší od nás mají celá kola, nejčastěji karbonové modely Trenton, a nedávno jsme našemu nejúspěšnějšímu jezdci postavili třeba i karbonového fulla, aby měl na výběr. Všechna týmová kola jsou ale vesměs sériové stroje HEAD.

 

HEAD má svůj cyklistický tým

 

Pokud se nepletu, tak HEAD se objevil i na letošním Cape Epicu.

Je to tak, na našem kole jel letošní Cape Epic Ondra Fojtík. Navíc jsme se dali dohromady i s Nova Cupem a spolupráce funguje hodně dobře. Jsme tam jedním z hlavních sponzorů a bylo nám nabídnuto, že jeden ze závodů celého seriálu se pojede jako HEAD Nova Cup, přímo pod naší hlavičkou.

 

Závodní nasazení je jistě výhodou při testování připravovaných nových modelů.

Samozřejmě naše jezdce využíváme i k testování, pak také partu známých a kamarádů, nejčastěji bývalých závodníků. Každý připravovaný nový rám či třeba model elektrokola absolvuje předem jasně daný počet kilometrů.

 

Vrátíme-li se k firmě jako takové, kolik lidí ve vaší společnosti pracuje?

Do třiceti lidí, včetně administrativy, montáže a včetně naší opavské maloobchodní prodejny. Neskutečně mi pomáhá moje paní i dcera Nicol, která se stará o všechny naše zahraniční distributory. Na montáž pak během sezóny nabíráme samozřejmě ještě brigádníky. Máme jednu paní účetní, jednoho člověka na řešení veškerých celních deklarací, dva se starají o dodávky materiálu potřebného pro montáž, k tomu pár skladníků, tím to vlastně končí.

 

A na co se můžeme v příštích sezónách těšit v kategorii klasických kol?

Budeme mít jednoho nového karbonového fulla a děláme i na něčem dalším, ale to bych nechal zastřeno rouškou tajemství, neboť se jedná o dlouhodobější vývoj.

 

Jeden z týmových závodních strojů, tentokrát karbonový 29“ full Adapt Edge

 

Na úplný konec se navraťme o několik let nazpět. Jak vzpomínáte na začátky se značkou HEAD?

Vzpomínám na to velmi rád, i když z dnešního pohledu maličko s úsměvem. Přesně před sedmi lety jsme měli výstavní premiéru na veletrhu Eurobike ve Friedrichshafenu, současně jsme ale měli smlouvu podepsanou pouze pro český trh, Slovensko a Polsko. Najednou začali chodit Španělé, Francouzi a všichni další a my jsme jim naše kola nemohli nabídnout. Byla to zapeklitá situace. Druhý den přijel ředitel celého HEADu a ptal se, jak to jde. Když jsem mu řekl, že je zájem veliký, ale nemůžeme nic prodávat, okamžitě nám poslali smlouvu pro celou Evropu. Prostě rozjezd snů! (smích)

 

Děkujeme za rozhovor.

 

(kad)

 

 

 

 

 

 

datum: 05.11.19 - kategorie: Technika
id

id

id

id

id

merida.gif merida.gif merida.gif merida
Copyright (C) 2012 Cykloservis. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu vydavatele časopisu Cykloservis zakázáno.
Provozovatel webu: cyklo@volny.cz | webdesign