Německá značka letos zapracovala na svých nejlepších pevných karbonových rámech pro devětadvacítky a částečný odklon od původních výrazných tvarů k jemnějším profilům se rozhodně vyplatil.
Dominantním znakem celého rámu je masivní spodní trubka, tentokrát kruhového průřezu, a napojení na hlavovou trubku. V duchu moderny směřuje vedení řadicích bovdenů do útrob rámu z čela hlavové trubky, vyúsťujíc pak pod přesmykačem a na spodní straně středového pouzdra. Bytelnost této partie je nepřehlédnutelná, ovšem výrobce vsadil na klasické závitové pouzdro v šíři 73 mm, stejně jako na stále řídčeji aplikovaný IS úchyt třmene zadní brzdy. Zadní stavba přechází rozšířením kolem sedlové trubky plynule v horní trubku, takže celkový design rámu dělá čest svému monocoque provedení tvarovou čistotou a plynulostí jednotlivých přechodů mezi partiemi.
Dost ale detailů, změny se totiž dotkly i geometrie, zdvih vpředu narostl na sto milimetrů, takže vzhůru do sedla a do terénu. Dvacítka rám hravě usadí i jezdce s výškou 190 centimetrů, naopak výrazně nižší tester už nepatrně bojoval s delším posedem. Závodní zaměření geometrie je v tomto případě jasné už od pohledu, rám je delší, jezdec sedí více natažený a šlape před sebe. Posed je ale spravedlivý k hmotnosti jezdce, kterou rovnoměrně rozloží mezi sedlo a řídítka. Ve sportovním duchu se nese i celkový projev kola, který ihned hlásá ukázkovou tuhost celého rámu při rozjezdu ze sedla. Slušná akcelerace díky tuhému rámu přidává na chuti zabrat, takže se bike velice ochotně dostává do tempa, které bez problémů dokáže udržet. Celková tuhost je patrná jednak při šlapání, kdy se jen velmi omezeně projevuje nepatrná flexe zadní části rámu a horního dílu sedlové trubky, ovšem při záběru do řídítek a v zatáčkách je znát nekompromisní houževnatost partie hlavy. Jednak díky kónickému provedení hlavové trubky, tak i kvůli pevné ose přední vidlice, která by u sportovních devětadvacítek prostě neměla chybět.
Trochu zvyku vyžaduje sedlo, které tvarem nepatřilo k těm nejuniverzálnějším, nicméně polstrování spolu se sedlovkou průměru 27,2 nabídlo, snad i díky výborným absorpčním vlastnostem rámu a plášťů, celkově komfortní pocit sedacím partiím jezdce. Na dlouhé trati tedy v kombinaci s citlivostí přední vidlice nebudou jezdcova záda nijak trpět. Doplnit ještě karbonovou sedlovku, byl by výsledek úplně dokonalý. Skloubit výbornou tuhost rámu se schopností smazat část otřesů, to se konstruktérům povedlo. Rovněž osazení je pečlivě zvoleno, snad jen lockout vidlice by vzhledem k závodním schopnostem kola mohl být ovládaný z řídítek.
Tenhle bike jezdce nenechá na silnici dlouho a prostě jej donutí najet rychle do terénu, který dokáže pěkně zaoblit. Ovladatelnost na rovině se řídí jedinou doktrínou, a to příkladným držením přímého směru v kombinaci s lehce točivější přední částí rámu a klidnějším zadním trojúhelníkem. Delší přední část tak jezdce protáhne každou zatáčkou, i když v ostřejších točkách je třeba více vzít za řídítka a kolo trochu naklopit, protože těžiště je spíše ve střední výšce, nicméně zadek vše trochu zklidní. Nine tedy rozhodně není stavěný na dovádění na technických stezkách a mrštné zatáčení nebo průjezdy „pod plynem“ s výjezdem po zadním. Naopak, drží se závodní geometrie, kdy je jezdec více nalehlý na řídítka, obě kola drží na zemi a všechno přejede, všude se protáhne, ale plynule a bez sklonů k větší hravosti.
V rychlých sjezdech je tato vlastnost výhodou, tam se na geometrii může spolehnout jak profík, tak úplný začátečník, a rovněž prudké úseky nehrozí nechtěným stavěním kola na předek. Samozřejmě, že stabilnější projev neposkytne takovou ochotu ke skoku, takže přeskok nerovnosti či zdolání hrany přitažením řídítek vyžadují od jezdce větší impuls a obě kola se zvedají současně, žádný výskok s předním kolem vysoko ve vzduchu. Na parádičky prostě geometrie není.
Svoji dominanci ukáže bike ve výjezdech, pro něž jako by byl stvořen. Není třeba tolik přesouvat těžiště dopředu, protože přední kolo drží na podkladu přímo ukázkově a stačí se jen soustředit na to, abychom měli v nohách dostatek sil, protože vyjet lze téměř cokoliv. Nine je tedy ideálním společníkem na dlouhé tratě s táhlými i ostrými výjezdy a dlouhými sjezdy, tam nabídne výkon i komfort.
Rám: UHC Performance Carbon
Vidlice: Rock Shox Recon Gold 29 15TK, 100 mm
Kliky: Sram S1000, 24-38
Brzdy: Avid Elixir 3
Řazení: Sram X.7 / 10
Přehazovačka: Sram X.9
Přesmykač: Sram X.7
Náboje: Felt 15 mm, Sram MTH 406
Ráfky: WTB Speed Disc
Pláště: Continental X.King, 2.2“
Kazeta: Sram PG-1030, 11-36 / 10
Sedlo: Felt
Sedlovka: Felt
Řídítka: Felt MTB XC
Představec: Felt MTB
Hmotnost: 12,2 kg
Sto šedesát milimetrů zdvihu už Merida na svých enduro modelech sice měla, ovšem zcela nová koncepce rámu nabídne s tímto zdvihem mnohem…
Značka Rotwild je u našich západních sousedů od svých počátků vnímána jako kultovní záležitost. A musí se jí nechat, že i v době, kdy si je…